29.5. 1168 - Deník Namidy

16. března 2010 v 21:23 | Nami-chan |  Deník Nami-chan ^^
Podle Daraka nemá smysl pokusit se dostat do Turmy přímou cestou, protože ji nepřetržitě hlídají magičtí strážci, kvůli častým nájezdům barbarských orko (skřetů) a není vůbec snadné je porazit, navíc na sebe nesmíme upoutat velkou pozornost, jinak by se nám celá výprava značně ztížila a o mnoho měsíců prodloužila. Podle jeho slov by měla být nejbezpečnější cesta přes Morë taurë (Ponurý les) k pobřeží Anorren aear. Jelikož okolí je velmi zrádné, pravděpodobnost, že v lese narazíme na hlídku je minimální a tudíž je cesta mnohem bezpečnější. Jen se mi moc nezdá ten název....ponurý les?...Vypadá to, že se mu strážci nevyhýbají náhodou. Podle stáré elfské legendy, kterou mi po částech Darak každou noc vyprávěl, se v lese vyskytuje posvátný duch Kirkés, který udržuje v okolí hustou mlhu a tím chrání stromy před dotěrnými dřevorubci či barbary hledající si úkryt, aby mohli vykrádat projíždějící povozy a jejich cennosti zpeněžit ve větších městech, které se v okolí nachází. Kirkés se údajně zjevuje v podobě vysokého, šestinohého jelena s obřími parohy a jeho tvář, pokrytá krátkými šedobílými chlupy, má podobu lidské. Zabije či zmrzačí každého, kdo se pokusí lesem projít a vyruší jeho spánek. Legenda se také zmiňuje o Měsíčním amuletu ukrytém u křišťálového pramene v nejtemnější části lesa, který dokáže oživit mrtvé, vyléčit smrtelné rány i nemoci a jeho vlastníka obdaruje nesmrtelností. Darak mi slíbil, že se nám nic nestane, protože Kirkés úročí jen na ty, jejichž srdce je zkažené a plné zloby, když se mu nepokusíme ublížit, nechá nás projít a ani si nevšimne, že mu někdo vstoupil na území. Dnešní den jsme přečkali u malého jezírka ve stínech vysokých milských bříz a ostnatých akátů, jejiž vrchy se tyčili k azurově modré obloze. Kvůli spalujícímu slunci jsem byla donucena schovat se pod Darakův plášť, protože stromy nebyly schopny zachytit veškeré paprsky a byly by mě spálili na prach, kdyby mi elfí mladík se stříbrnými vlasy nenabídl pomoc. Potřebovala bych si s ním promluvit o citech, které k němu chovám, ale bojím se odmítnutí. Vybírám si pečlivě muže se kterým chci žít a on je ideál, který jsem si dávno vysnila a teď ho také i potakala.
 

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama