^^ další taková ptákovina

20. února 2010 v 20:46 | Nami-chan |  Výtvory


Sny, jenž se den ode dne ztrácí,
srdci to láska takhle oplácí,
ptá se srdce samo sebe,
proč ztrácí zrovna tebe?

Květy vadnou,
naše city chladnou,
úsměv z tváře mizí,
zdáš se mi nyní tak cizí.

Polibky, které smutek tišily,
vše krásné, co jsme spolu prožili,
nyní všechno odchází,
už teď mi to vše schází.

Zdá se mi to jako noční můra,
ve, které je láska jako stvůra.
Z nozder jí oheň srší
a okolo ní slzy prší.

Dotek už však neucítím,
hrob můj bude posetý kvítím.
Na tebe si už nikdy nevzpomenu
a na vzpomínky zapomenu.

Strach jenž mě sužuje,
čas života mi zužuje.
Náhle mi srdce přestane bít
a ztratím to, co chci mít.

Hlasy mi našeptávají, že smrt je lék,
ten ničí všechen vztek,
úsměv věčný uchová,
ale jak se milý zachová?

Jeho tvář stále chladná
a slůvka, která jsou tak snadná,
nevysloví nikdy více
a nepolíbí mě ani na líce.
 

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama